Jedete autem po silnici a kolem ní vidíte řadu stojících vysokých sloupů s vrtulí. Takový výhled z auta se nám i v podmínkách České republiky nabízí stále častěji. Větrná elektrárna je, nejen kvůli stále vysokým dotacím, více a více oblíbenějším způsobem výroby elektrické energie.
Česká republika sice není přímořský stát, nemá tak nejvhodnější lokalitu pro výstavbu větrných elektráren, kterou je mořské pobřeží. Přesto je i u nás dostatek vhodných míst. Z počátku se větrné elektrárny objevovaly zejména v horských oblastech a na vyvýšených místech. Technologie se však stále zdokonalovala a dnes je potřeba pro efektivní fungování větrné elektrárny průměrná rychlost větru 5 m/s. Můžeme tak vidět větrné elektrárny i v nížinách. Do budoucna se plánuje, že elektrická energie vyrobená pomocí větrných elektráren pokryje až 4 – 5 % potřeby elektrické energie v České republice.
Překážku činí veřejné mínění
Největší překážkou rozvoje výroby elektrické energii pomocí větru představuje v České republice veřejné mínění. Řada lidí se totiž obává nepříznivého vlivu větrných elektráren na životní prostředí, nadměrného hluku, který by produkovaly točící se listy vrtule a znehodnocení estetického působení krajiny. Vliv na estetiku krajiny a na krajinný ráz je samozřejmě velmi subjektivní. Ovšem pokud jde o další dva body, tak obavy nejsou na místě.
Hluk totiž neprodukují listy točící se vrtule, ale u starších typů elektráren jejich mechanická převodovka. Dnešní větrné elektrárny však tuto mechanickou převodovku již nemají a jejich provoz je o poznání tiší.
Dalším častým argumentem proti, je jejich nepříznivý vliv na životní prostředí, přesně negativní vliv na ptačí populace. Ani to se však nepotvrdilo. Žádná z provedených studií neprokázala, že by větrné elektrárny nějakým způsobem škodily ptákům.
J. H.
